Tisková zpráva z 83. konference EUROCONSTRUCT, která se uskutečnila 9. června v Amsterodamu

PŘEHLED

V období 2017–2019 očekávají země Euroconstruct souhrnný růst HDP ve výši 1,5 % až 2 % ročně.  Tyto hodnoty zůstaly téměř nezměněny oproti předchozí předpovědi vývoje z konference Euroconstruct v Barceloně v listopadu 2016.

Evropská ekonomika vykazuje stabilně mírný růst, který je podpořen stále relativně nízkými cenami ropy, slabším směnným kurzem eura a stimulační politikou ECB (kvantitativní uvolňování). Ve většině zemí vzrůstá domácí poptávka spotřebitelů, která je stimulovaná klesající nezaměstnaností. Investice se celkově začaly zvyšovat, a to zejména proto, že domácnosti a společnosti stále mohou získávat levné financování (úvěry), a také proto, že se příznivě rozvíjí zahraniční poptávka. Tempo oživení však stále zůstává relativně mírné kvůli pomalému provádění reforem a dlouhodobým slabým trendům růstu. Obecně lze říci, že potenciál evropského hospodářského růstu je nižší, než byl před krizí, a to v důsledku zpomalujícího růstu produktivity a stárnutí obyvatelstva.

Oživení evropské ekonomiky také posílilo růst stavební výroby. V roce 2016 se stavební produkce zvýšila o +2,5 %, což je o 0,5 % více, než bylo očekáváno před půl rokem. Očekává se, že objem stavebních prací se v letošním roce zvýší o +2,9 % a v roce 2018 o +2,4 %. Přitom obě hodnoty jsou vyšší, než byly v prognózách z Barcelony (+2,1 % v roce 2017 a +2,2 % v roce 2018). Díky silnějšímu hospodářskému oživení (než bylo očekáváno před půl rokem), výraznému zlepšením důvěry spotřebitelů a díky pokračující volné měnové politice se stavební poptávka vyvíjí lépe, než předpokládal předchozí odhad vývoje, což ve výsledku povede k růstu stavební produkce o 8 % v letech 2016–2018 v porovnání s původní hodnotou 6,5 % z Barcelony. Následně v roce 2019 je očekáváno mírné oslabení růstového trendu (+2 %), což je mírně pod úrovní předpovědi z Barcelony (+2,1 %).

VÝKON HLAVNÍCH SEGMENTŮ

Objem bytové výstavby se v roce 2016 zvýšil o +5 %. V následujících letech bude tempo růstu postupně klesat, a to na +3,7 % v roce 2017, +2,3 % v roce 2018 a +1,7 % v roce 2019. Produkce bytové výstavby je posílena demografickými trendy, zvyšováním příjmů domácností a nízkými sazbami hypoték. Nová bytová výstavba v roce 2016 vzrostla o +8,8 % a také v letošním roce je očekáván velmi silný růst (+6,8 %). V letech 2018 a 2019 bude následovat výrazné zpomalení růstu. Renovace a údržba v sektoru bydlení roste stabilně okolo 1,5 % ročně. Bytová výstavba je zatím jediný sektor, kde objem produkce v roce 2017 nejen dosáhne, ale dokonce i překoná předkrizové hodnoty.

Nebytová výstavba v příštích letech poroste jen mírně a to o +2,3 % v roce 2017, +1,8 % v roce 2018 a +1,2 % v roce 2019. Oživení nové výstavby začalo teprve minulý rok, tedy později než v ostatních sektorech. Po počátečním růstu nové výstavby +2,5 % v roce 2016 a +2,8 % v roce 2017 budou následovat slabší hodnoty: +1,9 % v roce 2018 a +1,0 % v roce 2019. Tyto míry růstu jsou vzhledem k rozsahu ztrát během krize velmi nízké. Navzdory pozitivnímu impulsu ze strany spotřebitelské poptávky a poměrně vysokým ziskům podniků je růst v mnoha zemích brzděn podmínkami externího financování a nejistou finanční situací veřejné správy. Subsektory, kde veřejné financování hraje důležitou roli – výstavba vzdělávacích a ostatních (zejména kulturních a sportovních) budov – zaostávají za ostatními subsektory s průměrnou mírou růstu v letech 2017–2019 jen +1 %, respektive +1,4 %. Zajímavé je, že nejvyšší tempo růstu v nacházejících letech (v průměru +3 % ročně) se předpokládá u budov pro zdravotnictví, tedy subsektoru se značným zapojením veřejných financí. Nová nebytová výstavba, kde financování pochází převážně ze soukromých subjektů, se v příštích letech zvýší v průměru o +2 % ročně. Renovace a údržba nebytových budov každý rok narůstá o cca +1,5 %.

Výkon inženýrské výstavby, po poklesu o -1,8 % v roce 2016, se v letošním roce zvýší o +2 % a v letech 2018 a 2019 o +3,6 %. Míra růstu ve státech západní Evropy je v souhrnu přibližně o 0,5 % nižší než v celé oblasti EUROCONSTRUCT. V zemích střední a východní Evropy se stavební inženýrství silně rozšiřuje (v průměru o +10 % ročně), což je z velké části důsledkem nového kola strukturálních fondů EU. Zrychlení růstu v letech 2018 a 2019 ve srovnání s rokem 2017 je způsobeno především dynamikou ve Španělsku a Velké Británii. Výstavba silnic bude v nejbližších třech letech nejdynamičtějším odvětvím s průměrným ročním růstem +5 %. Růst inženýrského stavitelství se opírá zejména o stav infrastruktury, o evropské, národní a regionální fondy, o hospodářský růst a o naplnění cílů ochrany životního prostředí. Rozpočtová nerovnováha v mnoha zemích a podmínky financování obecně brání inženýrské výstavbě v ještě silnějším růstu.

PŘEHLED PODLE ZEMÍ

Hvězdou aktuálních předpovědí pro období 2017–2019 je maďarské stavebnictví s průměrným růstem +14,9 % ročně. Irsko v následujících třech letech očekává průměrný růst +7,7 % ročně, a to po období 2014–2016 s více než 10 % průměrným ročním růstem. Stavební práce v letech 2017–2019 také výrazně porostou v Polsku (průměrně o +5,5 % ročně), v České republice (+4,3 %) a v Portugalsku (+4,1 %). Silný růst v zemích střední a východní Evropy následuje po výrazném poklesu z roku 2016 a je poháněn novým kolem strukturálních fondů EU v kombinaci se silnou poptávkou po bydlení. V Maďarsku je bytový sektor navíc ještě stimulován řadou nových vládních opatření pro podporu bytové výstavby. Irsko a Portugalsko se zotavují z velmi hlubokého poklesu stavební produkce. Navzdory silnému růstu bude stavební výroba v Irsku v roce 2019 stále 60 % pod úrovní před krizí. V Portugalsku pak o 40 %.

Zmíněné údaje naznačují, že míra růstu jako taková neposkytuje zcela objektivní a správný pohled na stav a kondici jednotlivých stavebních trhů. Kondici stavebnictví lze lépe posoudit porovnáním současného výkonu s historickými úrovněmi a vyhlídkami na budoucí růst. Tímto přístupem lze identifikovat tři silné země: Polsko, Norsko a Švédsko. Stavební výroba v těchto zemích je v roce 2016 o 20 % vyšší, než byla úroveň před krizí, a v nadcházejících letech dále výrazně vzroste (v Polsku průměrně +5,5 %, v Norsku +3,9 % a ve Švédsku +3,5 %). Ostatní země s objemem nad nebo těsně pod úrovní před krizí vykazují průměrnou míru růstu nejvýše +2 %. Země, které stále dohánějí výpadek, dosahují růstu přes +2 % ročně, ale žádná z nich nedosáhne v nadcházejících třech letech své úrovně před krizí.

EC tab

Autor: EIB – Economic Institute for Construction and Housing, Nizozemí

Překlad a redakční úprava: ÚRS Praha, a.s., tým EUROCONSTRUCT, Česká republika

Více informací o aktuálním vývoji evropského stavebního trhu a ekonomiky včetně předpovědí vývoje do roku 2019 lze nalézt v publikacích Summary Report a Country Report. Tyto publikace můžete objednat na adrese: info@euroconstruct.cz.

Tags: